V současné době neexistuje způsob jak Parkinsonovu chorobu vyléčit, ale i tak lze pomocí léků razantně snížit její příznaky. O způsobu léčby rozhoduje lékař na základě věku pacienta, jeho symptomů a případných přidružených nemocech. Zpravidla v počátcích nemoci bývají nasazeny farmaceutika zařazené do skupin selegilin a amantadin. Jejich cílem je chránit postiženou část mozku. Může být nasazen pouze jeden z léků či jejich kombinace.
Při nástupu zřetelnějších příznaků je nasazen lék levodopa, jenž byl vyvinut v roce 1970 a dodnes je považován za nejúčinnější lék na Parkinsonovu nemoc. Tato aminokyselina se velmi podobá bílkovinám organismu, a proto se velmi snadno vstřebává v tenkém střevě a pomocí krevního řečiště se dostává do mozku, kde doplňuje hladinu dopaminu, čímž zmírňuje příznaky choroby. Důvod, proč není nasazován hned v začátcích propuknutí Parkinsona, jsou z části jeho vedlejší účinky, z přítomnosti dopaminu ve střevech a krvi. Často se objevuje zácpa, zvýší se krevní tlak, vyskytují se škubavé pohyby a ztuhlost. Později se mohou objevit i psychické problémy jako je deprese, euforie či halucinace.
Při dlouhodobějším podávání je nutné pozvolna zvyšovat jeho dávku a četnost podávání. I tak dochází ke kolísání hybnosti pacienta. Krátce po podání léku se cítí dobře, ale pak vymizí jeho účinky a on se není schopen pořádně pohybovat. K oddálení tohoto efektu se používají další látky.
Krom medikamentů hraje důležitou roli i správná rehabilitace. Jejím cílem je udržovat adekvátní sílu a tonus ve svalech. Cvičení musí být navrženo tak, aby došlo k jejich protažení, ale zároveň nebylo příliš únavné. Obzvláště vhodné jsou každodenní procházky. Příznaky choroby zmírňuje i každodenní cvičení mentálních schopností.
U pacientů, kteří nereagují adekvátně na klasickou léčbu a nebo je u nich progres choroby poměrně rychlý, mohou lékaři rozhodnout o provedení chirurgického zákroku. Tato metoda není však možná uplatnit na všech pacientech. Pro její aplikování je nutné splňovat řadu kritérií a na jejich základě rozhodnou o provedení jedné z metod operace. Využívána je pallidotomie a stimulace mozku (DBS). Obě tyto metody jsou zaměřené na globus pallidus, který očividně vykazuje nadměrnou aktivitu a ovlivňuje motorické funkce. Při pallidotomii se za pomoci elektrody zničí malá část této tkáně. Při stimulaci mozku je do bledého jádra (globus pallidus) zaveden elektrický stimulátor, jenž dokáže blokovat signály působící motorické příznaky Parkinsonovy choroby.