Parkinsonova choroba a její příznaky

Počáteční příznaky Parkinsonovy choroby bývají zpravidla velmi nezřetelné a projevují se akorát zvýšenou slabostí a únavou. Tento neduh zpravidla postihne pouze jednu polovinu těla a jistou dobu přetrvává, než se objeví zřetelnější příznak v podobě klidového třesu. I ten bývá povětšinou zpočátku jednostranný a postihne horní končetiny. Klidový stres se mu říká z důvodu, že se nejvíce projevuje při nečinnosti, při pohybech není téměř patrný.


S postupující nemocí se třes přenese i nadrbou ruku, později na dolní končetiny, čelist, víčka a čelo. To zapříčiní, že obličej přijde o schopnost gestikulace a připomíná masku bez jakékoliv mimiky. Dostavují se obtíže s artikulací. Nejprve může být řeč tichá a z její intonace vymizí emoce. Nemocný zkrátka mluví monotónně za jakékoliv situace. V pozdější fázi Parkinsonovy choroby se může dostavit koktání. V pokročilejší fázi nemoci se objevují obtíže s polykáním, které jsou způsobeny narušením koordinace svalů jazyka a hltanu. To má za následek zvýšené slinění, neboť nemocný nedokáže sliny v dostatečné míře polykat. Dostavují se bolesti kloubů a zad, jenž nepřímo souvisí rigiditou končetin. Rigidita, neboli svalová ztuhlost patří k dalšímu hlavnímu symptomu. Pacient musí při pohybech překonávat tento odpor svalů, což ho stojí hodně úsilí a kolikrát není ani možné končetiny dostat do krajní polohy. Pozvolna dochází k omezování pohybových schopností, což se zpočátku projevuje zpomalenou chůzí či občasným zaškubnutím dolních končetin, ale s postupujícím onemocněním se dostavují i závažnější potíže. V pokročilejším stádiu dochází k zatuhnutí, kdy se nemocný není schopen pohnout. Postupně se mohou dostavit i potíže s udržením rovnováhy, což vede mnohdy k nepříjemným pádům.


U přibližně poloviny pacientů se vyvinou stavy deprese a úzkosti. Často se tento symptom objeví již v počátku propuknutí nemoci. Je to zapříčiněno poklesem dopaminu a serotoninu, což jsou hormony nastolující dobrou náladu. Povětšinou bývají deprese jen mírné a na jejich potlačení stačí standardní léčba Parkinsonovy choroby. Časté bývají také poruchy spánku, jenž se projevuje častým buzením. Přibližně u 40% pacientů se v pozdním stádiu Parkinsonovy choroby projeví demence. Ta ovlivňuje veškeré kognitivní funkce, tedy schopnosti vyjadřování, psaní, počítání a ovlivněna je i paměť.


Při dlouhodobém užívání léků se dostavují příznaky způsobené samotnou léčbou. To má na svědomí podávání vysokých dávek farmaceutik, jenž způsobují vysokou hladinu dopaminu v krvi a střevech. S tím souvisí zažívací potíže, jako je nechutenství, zvracení či zácpa a kardiovaskulární potíže v podobě vysokého tlaku a arytmií. Dostavit se mohou i potíže s močením, jenž svým průběhem kopírují zvětšenou prostatu, tedy pacient má časté nutkání a potíže s úplným vyprázdněním. Někdy může nastat euforie, hypersexualita a zrakové halucinace.